|
|
Porovnání přístupových jednání Černé Hory a Srbska do EU: Případ kapitol 23 a 24
Trunečka, Adam ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Ač je většina států západního Balkánu v různých stádiích přístupového procesu do EU, oproti doposud přistoupeným státům středovýchodní Evropy je jejich postup pomalý. Mnohé ukazatele a autoři hovoří o zhoršování stavu demokratických institucí v Černé Hoře a Srbsku - tedy v kandidátských státech v čele rozšiřovacího procesu na západním Balkáně. To vyvolává otázky ohledně funkčnosti uplatňování kondicionality vůči těmto zemím. Evropská komise pravidelně evaluuje pokrok přistupujících zemí ve zprávách o pokroku. Cílem této práce bylo posoudit, jak Komise hodnotí pokrok Černé Hory a Srbska v kapitolách 23 a 24, které s otázkou demokratických institucí i celým principem kondicionality úzce souvisejí. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy byly kódovány jednotlivé informace o meziročním pokroku těchto zemí v letech 2012-2020 a převedeny do odpovídajících pozitivních (značících pokrok) a negativních (značících regresi) hodnot. Z jejich zprůměrování pak vyšla skupina indexů pro jednotlivé aspekty popisované v příslušných kapitolách i indexy pro celé kapitoly. Zároveň byl vypočítán speciální Index reformy demokratických institucí (IRDI). Relevantní indexy vzešlé z tohoto procesu pak byly porovnány s odpovídajícími nezávislými indexy demokracie. Z tohoto porovnání vyplynulo, že je Evropská komise v hodnocení...
|
|
|
Vliv kondicionality Evropské unie na srbskou politiku vůči Kosovu
Krulichová, Zuzana ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá vliv kondicionality Evropské unie na kosovskou otázku v srbské politice v letech 2008-2015. Zabývá se proměnami srbské politiky v tomto období, ale také teorií rozšiřování EU a kondicionalitou jako jeho nástrojem. S využitím teorie modelu vnějších pobídek analyzuje vliv EU na proměny v srbské politice. Zaměřuje se na dialog vedený mezi Srbskem a Kosovem za přítomnosti EU. Jsou přiblíženy hlavní uzavřené dohody a posuny v přístupovém procesu Srbska. Text také zdůrazňuje faktory, které na straně EU snižují efektivitu procesu kondicionality. Z práce vyplývá, že snaha Srbska o přiblížení se k EU a o rychlejší postupování v přístupovém procesu významně ovlivnila jednání mezi Bělehradem a Prištinou. Ačkoli Srbsko nadále odmítá uznat kosovskou nezávislost, začalo Srbsko jednat se zástupci Kosova na nejvyšší politické úrovni. Došlo k uzavření několika významných dohod, které řeší problémy v severním Kosovu.
|
|
|
Vliv kondicionality Evropské unie na srbskou politiku vůči Kosovu
Krulichová, Zuzana ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá vliv kondicionality Evropské unie na kosovskou otázku v srbské politice v letech 2008-2015. Zabývá se proměnami srbské politiky v tomto období, ale také teorií rozšiřování EU a kondicionalitou jako jeho nástrojem. S využitím teorie modelu vnějších pobídek analyzuje vliv EU na proměny v srbské politice. Zaměřuje se na dialog vedený mezi Srbskem a Kosovem za přítomnosti EU. Jsou přiblíženy hlavní uzavřené dohody a posuny v přístupovém procesu Srbska. Text také zdůrazňuje faktory, které na straně EU snižují efektivitu procesu kondicionality. Z práce vyplývá, že snaha Srbska o přiblížení se k EU a o rychlejší postupování v přístupovém procesu významně ovlivnila jednání mezi Bělehradem a Prištinou. Ačkoli Srbsko nadále odmítá uznat kosovskou nezávislost, začalo Srbsko jednat se zástupci Kosova na nejvyšší politické úrovni. Došlo k uzavření několika významných dohod, které řeší problémy v severním Kosovu.
|
|
|
Politika rozšiřování Evropské unie: Černá Hora, Makedonie, Srbsko
Hach, Tomáš ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tomáš Hach - Politika rozšiřování Evropské unie: Černá Hora, Makedoni, Srbsko Abstrakt Předložená diplomová práce zpracovává téma politiky rozšiřování EU a perspektivy dalšího vývoje v této oblasti. Jejím hlavním cílem je tuto politiku teoreticky vymezit, představit tuto politiku v kontextu zemí západního Balkánu a dále ji aplikovat na tři vybrané případy - Černá Hora, Makedonie a Srbsko. Práce obecně považuje historický vývoj těchto států od 90. let jako důležitý faktor ovlivňující současný proces vyjednávání, a proto mu věnuje v rámci jednotlivých případů vysokou pozornost. Představen je též současný vnitropolitický vývoj, současné postavení států v rámci vyjednávání a též vztah států s Evropskou unií od navázání prvního oficiálního kontaktu. Formou komparativní případové studie dále práce upozorňuje na společné problémy jednotlivých států, které i přes rozdílné postavení jednotlivých případů v rámci negociací jsou pro většinu států regionu společné. Metodou shody a neshody jsou vygenerovány společné problémy a vyzdvihnuta určitá specifika. Důležitým příspěvkem je též porovnání jednotlivých států na základě plnění kodaňských kritérií v kontextu současného dění.
|
|
|
Demokratizační aspekt Partnerství pro demokracíí a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím
Kolek, Lukáš ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce se zabývá demokratizačním aspektem nově představeného Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím. Evropská unie v regionu jižního Středomoří dlouhodobě přikládala prioritu svým bezpečnostním a ekonomickým zájmům. Po událostech arabského jara však svou politiku přeformulovala a deklarovala svůj záměr podpořit v prvé řadě demokratizaci regionu. Tuto změnu unijních priorit mělo toto nové partnerství symbolizovat. Práce se věnuje formou případové studie zaměřené na Egypt v období od března 2011 do ledna 2013 tomu, zda byly unijní ambice v otázce demokratizace regionu reflektovány také v hmatatelných činech. První kapitola této práce uvádí vztahy EU a jižního Středomoří do historického kontextu. Druhá kapitola se pak věnuje vzniku nového Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu a analyzuje jeho cíle, mechanismy a benefity v kontextu podpory demokracie. Poslední část mé práce pak odpovídá na dvě dílčí otázky. Nejprve ověřuje, zda Unie aplikovala principy "více za více" a "méně za méně" s ohledem na postup v egyptské tranzici k demokracii. Následně se pak soustředí na to, zda benefity nabízené Evropskou unií reflektují potřeby porevolučního Egypta, a tedy mohou sloužit jako významná motivace k jejich vykonání.
|
host ::
RSS.